Jak se vyrábí elektřina v ČR: Mix na cestě k útlumu uhlí
Jak Česká republika svítí? I když se Česko zavázalo k opuštění uhlí, většina elektřiny v našich zásuvkách stále pochází z tradičních, převážně uhelných a jaderných zdrojů. Přečtěte si, jaké technologie tvoří současnou páteř české energetiky, jak velkou roli hraje plyn a obnovitelné zdroje (slunce, vítr, voda) a s jakými výzvami a plány se Česká republika potýká na své cestě k dekarbonizaci a energetické soběstačnosti.
1. Dva hlavní pilíře: Uhlí a jádro
Ústřední roli ve světové výrobě elektřiny hrají historicky zejména fosilní paliva, přičemž uhlí je dlouhodobě nejdůležitější. I když je jaderná energie významným zdrojem, její podíl bývá globálně nižší než u uhlí nebo zemního plynu, ale zůstává klíčovým zdrojem
Hnědé uhlí je navzdory postupnému útlumu stále hlavním zdrojem elektřiny. Spaluje se ve velkých uhelných elektrárnách, primárně v Ústeckém a Karlovarském kraji.
- Útlum: Vláda plánuje ukončit využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla okolo roku 2033. Tento krok je největší výzvou pro českou energetiku, jelikož je potřeba nahradit obrovský objem stabilní produkce.
- Dopad: Uhelné elektrárny jsou největším zdrojem emisí a dalších znečišťujících látek v českém energetickém sektoru.
Jaderné elektrárny jsou klíčové pro stabilní a bezemisní dodávky elektřiny. Jádro tvoří druhý největší a nejdůležitější bezemisní zdroj v mixu.
- Elektrárny: Elektřina se vyrábí v elektrárnách Dukovany (4 bloky) a Temelín (2 bloky).
- Stabilita a budoucnost: Jaderná energie zajišťuje základní zatížení elektrizační soustavy. Česká republika v ní vidí hlavní náhradu za uhlí a plánuje výstavbu nových jaderných bloků.
2. Rostoucí Obnovitelné zdroje (OZE)
Obnovitelné zdroje energie tvoří v současnosti přibližně celkové výroby, a jejich podíl má v následující dekádě skokově narůst, aby se splnily klimatické závazky EU.
- Fotovoltaické elektrárny (Slunce): Zažívají největší boom, a to jak u velkých solárních parků, tak u střešních instalací na rodinných a firemních budovách.
- Biomasa a Bioplyn: Jsou v rámci OZE nejvýznamnější složkou. Elektrárny spalují biomasu nebo využívají bioplyn z anaerobní digesce k výrobě elektřiny a tepla.
- Vodní elektrárny: Jsou stabilním, ale z hlediska potenciálu v ČR již téměř vyčerpaným zdrojem. Zahrnují jak klasické přehradní elektrárny, tak přečerpávací vodní elektrárny (např. Dlouhé Stráně), které jsou zásadní pro stabilizaci sítě a ukládání přebytků energie.
- Větrné elektrárny: Mají zatím malý podíl, ale jejich rozvoj se očekává zejména v příhraničních a vyvýšených oblastech.
3. Zemní plyn a další zdroje
Zemní plyn tvoří kolem výroby. Využívá se především v moderních kogeneračních jednotkách, které vyrábí elektřinu i teplo. Roste jeho role jako přechodného a rychle spustitelného zdroje pro vyrovnávání výkyvů ve výrobě z nestabilních OZE (např. v době, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr).
- ČR jako exportér: Česká republika je historicky čistým exportérem elektřiny. Vyrobí více elektřiny, než sama spotřebuje, přičemž přebytky jsou z velké části tvořeny uhelnými zdroji. Se snižováním uhelné výroby se tento export postupně snižuje.
Cílem transformace českého energetického mixu je komplexní a nákladná změna, která má zajistit spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny a zároveň splnit mezinárodní a evropské závazky na snížení emisí skleníkových plynů, zejména CO2. Jde o dlouhodobý proces, který zásadně přetváří celou energetiku země.